Je nutné jasně se vymezit proti tomu, co se nám nelíbí a co bychom chtěli změnit. Když před tím bude každý utíkat (třeba aby to nepodporoval v jeho růstu), dosáhne se jedině toho, že se nic nezmění - neboť mlčení je pokládáno za tichý souhlas...

Ezoterici radí, že co nám vadí "vně", nám vlastně ve skutečnosti vadí na nás samotných. Nechápu, jak bych ve svém nitru měla měnit vládu, která mi vadí??? Tentokrát se ozvu, protože si připadám, že jsem jim naletěla - a nehodlám poslouchat ezokecy o tom, jak jsem to národu díky svému vyzařování přitáhla.

Když jsem mlčela (dokonce předminulé volby nešla volit, a jenom si "uvnitř čistila", že vláda bude konečně pro lidi, a napřela se do toho celou silou pozitivního myšlení) - tak nic. Stejně, jak píšu v "Jiném pohledu na odpuštění" - poslat do háje, protože jinak to nejde.

Na některé méně citlivé lidi platí jazyk, kterým sami hovoří; házení chlebem se míjí účinkem. Zkrátka některé situace a někteří lidé potřebují silný "ne-ezo" zásah. 

Mimochodem, copak zvítězila pravda a láska, když se šlo do devadesátých let s odpuštěním? Vrazi a viníci zodpovědní za kulturní a morální genocidu pod vládou KSČ nebyli řádně podle zásluh potrestáni, a tak si řekli, proč bychom nevyužili situace, když to jsou takové měkoty, u kterých nám všechno projde?

A že by se nám to, že nehodláme všechno útrpně přijímat, mohlo vrátit v "příštím životě" v podobě neštěstí a nemocí? Kdo ví, třeba žádný nebude, a převtělování je jenom bajkou (podobně jako příslib nebe u křesťanů) mající za účel kultivovat lidi, aby nebyli egoističtí, bezohlední a krutí "po mně potopáři".

Autorka:  Ivana Muková (c) 2012 http://www.ivanamukova.estranky.cz/